BALADA

Zadýchaný ušlapaný

utíkám někam do kopce

nebo z kopce, už to nepoznávám.

 

Vystrašený čím si odstrčený

netlačím se tam. Vše to odevzdám

odhodím to, je to stejně počůraný.

Odepsaný, písmem kterým napsal

se ten svět, co je tady tudy hned.

 

Skočím do propasti té dnešní

letím dolů, vidím děje nejsou

pěkné zle je. Někdo tu kleje 

vadí že už nemá nohy, ruce taky

postrádá. Má jen trup nepohne se

chceš žít v tomhle lese, kde nejde

utrhnout si kousek sebe.

 

Hlavu na polštáři oči mačkám

neotevřu nikdy, po chvíli to vzdávám.

Jo už je to tady, denní můra obepíná ten

můj svět, nechce nepustí mně vpřed.

 

Těžce raněn ve své děsivé ješitnosti. Hledám

tu něco zde a prý se tomu také říká familiárně

štěstí. Někde tu možná je ale řádně skryté, třpyt

se v jednu objeví a potom najednou všude jen

tíživý klid. Nic se na nic netěší vše je uzamknuté.

Klíč schovaný jako klid mohutný, takový rozhněvaně 

neklidný.

 

Hrozné ticho tu je takové už zatuchlé. Až tě

z toho uši bolí, cože něco někdo tuší. Neber tu 

kuši, šíp něco už tuší že by výlet do nějakého

měkého cíle. Vždyť ani nejí suši a ani nemá

slunko duši a zrovna velmi z husta suše prší.

 

Vyhoštěn na ostrov, ne nejsem Robinson.

Jsem jen členem lidské rasy ale jen bez té krásy.

Jaké pěknosti, nu být čím chceš být, radovat

se, prostě tu znít. Ochuzen vyvlečený svlečen

do naha, poliit dehtem vykoupaný v peří.

 

Je tu tma po hmatu nahmatám svého kata.

Už něco vidím jsem na pódiu dav tu hlučí.

Jo tak asi budu brzy mrtvý, moc se nezmění.

Už se to děje tyhle hrůzné děje, bože kde je

smrt když si člověk přeje. Ne nechci být v tom

těle, odevzdávám a jen pozoruji co se se mnou 

vlastně díti má.

 

Kat nevidím mu do ksichtu naplival bych mu do ksichtu.

Bere nůž rozřezává břicho vytahuje vnitřnosti játra, slezinu

brzlík, střeva je tam toho toliko třeba. Ještě živý dav konsternovaný

náhle ztichnul než vyjmul srdce, hlavu uťal napíchnul na kůl.

Masa už je zase masou, řve ženy trhají si oděv vysvobozují kozy.

Některé si přitom vyhřeznutí vnitřností masírovaly kundy, chlapi

zase ptáky za ušima drbaly. Úchylný vydlák, středověké zvrhlé porno.

Představení pro chudinu i pro krále, takový festival dnes si přichystal.

 

Další atrakce lámaní v kole hele vole, člověk zapleten do kola, točí se. A lidi

po něm hážou cokoliv, cíl této hry je toho člověka rozbít. Tak se snaž 

jednou tam můžes být i ty nebo já. Hážou po něm podkovy, kameny, šlehají tu 

z pekla plameny. V kotli už se na tebe voda vaří vykoupej se jsi špinavý, smradlavý.

Hlava rozbitá, mozek mu z ní vytéká. Brzy umře kdoho zabil kdokoliv z té

odporné masy, zmrde, hňupe, kup si odpustek. A jsi vykoupen bůh vše odpustí

za určitý poplatek můžeš vše. Zavři za sebou dveře zabouchni je pořádně a už toliko 

neřvi.

 

Svět posunutý staletímy a však dav je vždy zle.

Tam se schová kdokoliv psychopat sociopat prostě 

možný vrah. Ten co rozdmýchává vášně cítí se tam v bezpečí.

A tak největší zbabělec, ten nejvíce křičí. Řve jděte na ně 

sám by nešel, držel hubu. V habitatu svém je jen pod pantoflí

zmetek. Žena na něj zařve a on uteče do pokoje svého, na facebooku

největší king. Je my tebe zle i špatně ty hnusný švábe táhni do svých

děr. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Dopsal knihu o