Nezištně mít rád

Na naprosto stejném místě
vím docela jistě
v obvyklý čas
kulisu hudební
i pastvu pro oči
až se hlava zatočí
obstaral rujný konipas

Je doba po dešti
obvykle nevěštím
z dlaní
ani
z chodníků

po bouři
oči mhouřím
prý je ovzduší
plné kyslíku
sotva jej vytuší
majitel pytlíku


drobných

Hledejme přátele
sobě rovných


Však umdlévám vůněmi
travin
i některých stromů
tolik jen pravím
netáhne mě to domů

Lavičku
na níž sedím
lidé míjí velikým obloukem
rytíř s otevřeným hledím
spokojen se společenstvím stromů
zeleným paloukem
čas plyne poklidně
jako jízda v motorovém vlaku
mezi malými obcemi

K stáru vlažnější tempo
nejeden
veskrze ocení
když neřeší názvy dnů
toliko noc a den

Nehodlám si hrát na mladíka
snadněji přilnu k roli
juvenilního pána
kterému po oslovení
každá dívka vyká

postačí drobné radosti
kochat se jejich ladností
nad plností
jejich proporcí

tušením hrotů ve dvorcích

zhluboka vzdychat
nežli vzlykat
zejména pak ale

ZHLUBOKA DÝCHAT

Ne nemíním být hrdinou textu ISABELLY MONVOISON
„Proč by měli muži být v područí žen“

Plešatým padesátníkem
co hustí
do teenek
(květinek)
je tlustý
a oslizle hovoří k dívkám
jak jsou úžasnými
předstírat cit lásky každé
s mozkem
přemístěným do trenýrek

jim kupovat
s uzarděním
pouťový prstýnek
z hliníku
či kočičího zlata

Ano splňuji definici středo –věku
nejsem majitelem luxusních hodinek
na břiše nemám vánočku
mohu nabídnout
nevzhlednou veku
pak také LARISU
tradiční deku
ale také
laskavou péči
lepší nežli jejich tatínek

Přestože mám mladistvý vzhled
nemohu to považovat za výhodu
neb mnohé na mě pohledy vrhají
některé zjevně
jiné zase potají

Žel jsou to ty zralejší
nežli máslové hrušky

Tu odvracím od nich zrak
Zapomínám na častušky
vyjímám z chlebníku
chléb náš vezdejší
tvářím se že tam nejsem
žadoním o zázrak

A tak v mých vztazích
míjí se nabídka s poptávkou

O ty co bych stál
ty trpí věru zahálkou

(pokud mohu volit
raději bych plnokrevnou brunetu)

houpou se v sociálních sítích
na netu


žijí život samozvaných celebrit
v prostoru virtually

Že je můj status i příjem malý?
za to jsem okolnostem povděčen

Nehodlám žít nad poměry
nemám co vrážet do slečen
jsem tak ušetřen nejedné starosti

No a co dámy zralé?
Byť vrhají na mě pohledy

„Pro pána krále“

ani ty se nespokojí s málem

Míním tak prožívat
svůj příběh jen v přikrášleném textu

daleko raději

než nést důsledky
vykalkulovaného sexu