Anotace: …
Bouda nedaleko lomu
prkenná podlaha
svařené víno
plechové hrnky
se zbytky smaltu
kovové vojenské lůžko
Cestou poztrácená odvaha
Nebýt vřelosti vína
sotva bychom byli donaha
pod erární dekou
sílilo naše dojetí
překročilo myslitelné meze
zvlášť když z gramofonu
šeptal adorace Gilbert Bécaud
to musel být krásný okamžik
brácho
tohle mám rád
tohle můžu...
;-)
19.04.2022 22:40:04 | piťura
Brácho, díky že jsi se zastavil. Ano, jsou momenty které člověka chytily za srdce tehdy a neméně dojímají i dnes v době vědecko technické revoluce. Měj se dobře, příteli v psaní
20.04.2022 06:16:51 | kudlankaW
Tipuju! By mě zajímalo, jestli jsi vojančil. Já mám k armádě takový odpor, že jsem dva roky sháněl modrou a nakonec se mi to povedlo a coby slušně vychovaný básník jsem získal papíry na hlavu. To už je dávno :)
19.04.2022 21:27:23 | vrbák
No ano. Byl jsem pacifista. A přesto povolán
V souvislosti s tím co se děje na východ od našich hranic, bych byl padl asi jako jeden z prvních.
Totiž byl jsem jako průzkumník
19.04.2022 21:49:50 | kudlankaW
S tím, pacifismem... Měl jsem to podobně. Teď se už několik let živím záznamem příběhů lidí, kteří se potkali s dějinami. Odbojáři, dcery partyzánů.. Ti lidé byli vlastenci a bojovali a neváhali obětovat všechno. Bohužel tohle vše je dnes ukradeno svoločí - vlastenectví, českék symboly. Svůj pacifismus jsem už taky přehodnotil. Ale strašně bych se bál.
19.04.2022 22:05:44 | vrbák
Souhlas. Nelze domýšlet kam člověka přiměje okolostojičnost té které životní situace
20.04.2022 06:19:46 | kudlankaW