Posledního dne Stvořitel odpočíval

 

Nese se jako vánek pod klenbami

vlichocuje podél mocných zdí

 

Hoď první kamenem

ty co jsi bez hříchu - ba i bez hany

 

Lidé v lavicích pro privilegované

se nadouvají pýchou

 

všem podruhům na očích

 

varhaník vede svou na varhany

už není strázněmi uondaný

 

a ve zlatem protkaném ornátu

pozvedá v dlaních víno mešní

kněz nedávno vysvěcený

 

zálibně po něm pokukují mladé ženy

 

a s vírou i nadějí ty stojící už nad hroby

 

dnes je den výlučnosti mající primát

chvalte a velebte den dnešní

ach lidé skvoucí se mládím 

ulehněte pod větve zlatému dešti

vášnivě líbejte

pod kvetoucí třešní

 

abych měl alespoň o čem psát

 

milování

 

je to tak dávno

doslova

k neuvěření

 

avšak i já jsem býval mlád