Anotace: Věnuji Helen Mum
Usnul jsem opět pozdě před druhou
také však dlouho dumal nad stuhou
jež dívky nosí mezi půlemi
vnadí mladé - starší jsou zhrzení
Je zas pouhý týden do úplňku
což ovlivňuje každou mou buňku
čím jsem starší tím zas vnímavější
už ani léky mě nekonejší
Vzrušil mě šelest o hodině šesté
vrzala pelest - šelest byl deště
Jako když baba hrách na zem hází
Jánošíku jemuž chlapci schází
Také mě oplétá nyní zrada
zpozorním když déšť - hrách - na zem padá
vrchnost odňala mi živobytí
sytý s hladovým sotva kdy cítí
Na pánské nemám jít na roboty
v nejistotě žiji od soboty
vpravdě pak od pátku třináctého
Ještě že dobré jest v tom co zlého!
Pěkná! Hlavně ať se to brzy zlepši!
22.10.2023 17:57:34 | Žluťák
Díky brachu
Jobless
Ale zatím se vztyčenym
Teda hlavou vztyčení
22.10.2023 20:48:47 | kudlankaW
Aspoň, že tak:)
Drž se.
22.10.2023 21:03:20 | Žluťák
Dávno u Tebe vnímám jakýsi hlad, touhu po trvalém, obyčejném štěstí, čistém a průzračném, zároveň hřejivém... dávající smysl existenci... jen vědět kam jít, kde ho najít.... Tvá báseň na mě působí smutně... Stane se, že na naší cestě škobrtneme, a kolikrát ne vlastní vinou!! potom je umění vstát a znovu jít... kam? tam kde ti otevřou dveře... Omlouvám se, neumím psát komenty, a tak alespoň ze srdce Ti děkuji za důvěru a přeji štěstí, ať se vše špatné v dobré obrátí... Hezký večer, milý Márty... Hel.
22.10.2023 17:44:50 | Helen Mum