V závojích sněhu

Ta odtažitá mlčenlivost hor
stárnoucích stovky milionů let
oděných v závoje sněhu
útěšně připomíná, jak maličký jsem
jen průlet mouchy ztichlou místností
jepičí život v očích věčnosti.

Zdalipak ty majestátní vrcholy
pocítí podobnou bezvýznamnost
když ze své výše pohlédnou
do nekonečné hloubky tvojí duše
a poté, až pozvednou zrak
je ohromí velikost tvého srdce?