Zvláštní Doba

Mraky plují nad setmělou ulicí
Už aby byl za svou vytouženou hranicí

U nás stíhán za svá pravdivá slova
Ví dobře, že další výslech přišel by zas a znova

Kdo ho zradil v rodné vísce
Pozná jednou možná rukou dějepisce

Daří se mu stříhat dráty
Ví, že dozná značné rodinné ztráty

Ochraňuj je bože navždy prosím
Ty víš dobře, že já odsud pryč už musím

Po mnoha letech emigrace
Kdy nebylo mu lehko a to vážně bez legrace

Viděl zase matku svou i otce svého
Jestli žije v tyto časy
Lituje snad jen že ty dnešní basy
Nejsou plné dostatečně všech, co udávali všechny a i jeho.