Svou zářivou skladbou připomíná souhvězdí hlavu býka,
jenž krvavým okem zlostně hledí k lovci Orionu, leč dýka,
jež oddělila býčí hlavu od lidského těla, patřila Théseovi,
když z Attiky přijel zabít Minotaura poddaného Mínóovi.
Kdys vládce Olympu Zeus znásilnil pln božské pýchy Evropu,
jen aby ji obtěžkal a víře v jediného Boha přivedl ji na stopu.
Tak z křestného toho aktu zrodil se olympský nuncius Mínós,
jenž na nejvyšším z krétských pahorků vztyčil palácový kolos
a pod ním zlatý chrám s bludištěm církevních hodnostářů.
Tam za noci v koutě porodila Pásifaé – milenka sedmilhářů,
zlé sektářské monstrum Minotaura – člověka s býčí hlavou.
To jemu Mínós obětoval panny s cejchem čarodějnic,
aby nastoleno bylo právo útrpné pro víru pravou.
Hned z Attiky přispěchal mocný Théseus – vyslanec Ásgardu,
aby před ortelem smrti spasil Ariadnu zasvěcenou obřadu
ctné kněžky měsíčního chrámu a strážkyně tajemství Ságy,
jež zjevila argonautům spojených přísahou bájné lodi Argy.
Sám Théseus pak Minotaurovi v bludišti intrik setnul hlavu.
Na Naxu pak při návratu Ariadnu vrátil kněžskému žen stavu,
když propadla divým orgiím rituálu oběti jednoročního krále.
Tak inkvizice konce nedoznala
a hrozba vězňů svědomí na Zemi hřmí dále.