Anotace: archiv
Ještě se mi chvějou oční víčka,
jako když dohořívá svíčka,
plápolaj ve mně pocity
a můžeš za to jenom ty.
Odteďka tma má tvoje dlaně
a svítání tvoje rámě,
zkrotli splašení koně,
oddechujem monotónně.
Spánek s ránem přichází,
slunce naše sny doprovází,
my na křídlech snášíme se k duze
s citama chycenýma v centrifuze.