Tak blízko srdci hudbou zní mi baroko,
Bach, Händel, Purcell, Vivaldi či Telemann,
duch jejich skladeb pozvedl lid vysoko
do říše nebes, kam Bohem byl povolán.
Tou dobou ctil se život stejně jako smrt,
žít natož pak umírat málokdo měl strach,
chrám plný chrličů a roztodivných zrůd
byl známkou prozření, že vše se mění v prach.
Tam radost brala sílu z prostých věcí dne
a smutek měnil v rozkoš onen krásný chór,
jenž z kúru ohlásil: Zlo peklu propadne!
Te Deum laudamus pak mocně zahřměl sbor.
nejdelší evropské války, miliony mrtvých, morové epidemie, vyžraná církev a panstvo a na kost strhaný lid... není náhoda, že tato doba blahobytu je otcem i markou nejkrvavějších revolucí a lidových bouří
24.11.2024 16:51:34 | zase já
Tedy neví, kam na takové názory chodíš, baroko zahrnuje renezanční rozkvět kultury a takřka století relativního klidu po uzavření Vestfálského míru, kdy probíhaly pouze válečné spory mocností o koloniální vliv (devítiletá válka). Nejhorší, nejbarbarštější, nejničivější a nejvíce devastující byly války a revoluce ve století dvacátém, v němž ses narodil a žil. A současné století zjevně nebude výjimkou.
24.11.2024 17:26:01 | Zoroaster
vyniklo vášní - tvary pro "oko"
tohle to zvláštní - zdobné Baroko
v bohatém hávu bezpochyby cit
a hudba skladeb, začala teď znít :)
24.11.2024 10:54:24 | šuměnka
No jo, oslnivě nádhernej nástroj k upevnění moci církve a panovníků...
A že by chudina nebála se žít? A že by se lidé nebáli smrti? Doufám, že se jedná o básnickou nadsázku. V tomto případě jsem použila slovo " básnickou" též přehnaně. Hodně.
24.11.2024 10:25:36 | Anfádis
Nikdy nebyla Evropa šťastnější a blahobytnější než v době baroka. Nejsem křesťan, ale současné náboženství liberalismu a bezbřehého hédonismu je blízké barokní představě Sodomy a Gomory.
24.11.2024 10:47:35 | Zoroaster