Jedna na rozloučenou

Je to trapný říkáš mi,

Psát poezii, tuctový básně.

Ale proč?

Však,

taky jsi jen herec.

Dnes v hlavní roli v tragikomedii na jednu noc. 

 

Zvedni se, nech veškerou útěchu na podlaze

Nech mě ležet nahou a samu na tvým gauči.

Vrať se, dělej jakože nic, podívej se skrze mě 

Jako propustnou stěnu.

Ať nemám žádné představy. - pozdě

Pak možná potají rozbrečím se, jen tak, v zápalu hněvu.

 

Ze soboty na neděli 

Oviň mi žebra tvojí rukou 

A drž mě aspoň na chvíli. 

 

Neděle, pondělí, úterý, středa,

Však mám pocit jakoby to bylo ještě včera

Teď si zhluboka zpívám

Alkoholovou ódu

Pro tebe jen abstinenční, tak akorát do počtu.

 

Jiní už mají před sebou svatební chvíle, na cestě dvě děti.

Ale moje cíle?

Ztratit se zas na mžik v těch tvých očích.

Místo v tvých lóžích prohnu se jako kočka, něco křupne.

Ksicht, tělo, nic moc ale stejně,

Stáhneš mě jak z kůže,

Moje punchocháče odhozený

Asi někde na Černým Mostě.

 

Překřiž mi nohy, prohni mi zase záda,

Potom vezmi nůžky a přestřihni všechno

Mezi náma.