Anotace: Ztrácím iluze- hvězdy padají noční obloze.
Než vyjde slunce,
před svítáním,
když měsíc se jemně k lesu sklání
budu snít.
Popluji řekou stříbrnou,
kudy mě proudy poženou,
popluji po moři snů,
skleněnou hladinou dnů.
A pak, po spoustě bezejmenných měst,
po myriádě hvězd,
po zlatém prachu cest,
kudy mne můžeš vést,
se probudím.
Další den prachu z komínů,
mozaiky ze splínu,
další den plný masek šťastných tváří,
zpod kterých nejistota září.
A co příště?
Stačí jen pár slov,
vibrace zvuku, nesoucí se docela tiše
když nevíš, jak se to píše...
pěkná básnička:-)
05.03.2012 12:21:06 | kočkopes
Vrátil jsem se ještě ke tvé básničce, opravdu se mi líbí :-). Jestli máš vážně 13let, tak to je moc dobré:-) . Hlavně piš
10.03.2012 08:43:02 | kočkopes
mám stejný názor - jestli fakt 13, tak to bude časem asi slečna a pak paní básnířka - když bude k dalšímu psaní i hodně číst, to taky pomáhá - myslím hlavně knížky :o)
14.03.2012 19:58:52 | hanele m.