O LANI

     

      O LANI

 

Brouzdal bych se cestou rosí

a šel po těch stopách,

až tam, kde Tvé oči slzí,

snad nevysuší je slunko ranní,

než-li dojdu k Tobě lásko,

až tam kde sbíhají se laně

a Ty jedna z nich,

co mne nosíš v srdci,

přijdeš se nechat pohladit

a proměníš se v krásnou ženu - za svítání

i já Tě chci a nosit v srdci,

jen se ptám - nač Tvé oči slzí,

to snad jen,

aby mne k Tobě dovedly,

vždyť nemají důvodu,

kdy Tě tu nechci na pospas osudu zanechat 

a tak se k Tobě dobelhám,

než-li se splaší ty laně,

kdy já je vlastně dohledám,

ale Tvé oči slzy stále roní

a já jdu proti proudu toho potoka,

až-li měsíc slunko opět vystřídá,

pak já Tě chci za ženu

a věřit Tobě a tomu zvonu,

co nám požehná.

 

     Jiří