Šumivé

Je za pět dvanáct,
doopravdy.
Co bylo dnes
už je tu navždy.

Strkám hlavu do oprátky
a sám.


Je nula pět a já furt dýchám.
Vždyť už nikam nepospíchám.

Slyším vylétat zátky...
šumivého.



Někdo slaví?
Zrovna teď?

Jen mě sluchu nepodveď!
Jdu je zabít.