Jedno

Jedno jutro čim je zora svanula
našim šorom zasvirala tambura
nad Slavonií slunce výheň vzplanula
zmizela v ní Tvá full body aura

když Dunaje vlnky o štěrk žblunkají
vzpomínám na dívku ze snů potají
schránky srdce zdiva vespod pukají
noc co noc když sluneční vůz do stájí

zamíří, u gostionicy ve stínech
nakloněných kmenů stromů, sám na mech
uložím svá záda, oči zbloudí v snech
s aurou Tvýho těla, rudých rtů, řas všech