Anotace: ..se rozkutálely,štěstí odnes čas..
~~~
Poklad.
*******
Sedí v koutku jako ptáče
ta smutná dívka a usedavě pláče,
slzy jako perly se z očí kutálí
proč to tak u srdce zabolí?
Ty perly jako korálky si váže
odpustit zradu?To snad nedokáže,
milý ji odešel bez rozloučení
neboj,tak zlé to s vámi není.
Tvůj milý tě chce překvapit
chtěl najít poklad,nech ho být,
pro vás musí poklad vykopat
protože tě má ze srdce rád.
Prý ten poklad přiveze na káře
a počká na tebe u oltáře,
rád se s tebou děvče ožení
teď však má ruce zakrvácený.
Kope už den,druhý,desátý
pak padá od únavy jako podťatý,
zatím vykopal jen malou truhličku.
Dívka ho našla.Zavolá "miláčku".
Já žádný poklad nechci mít,
svůj život chci jen s tvým prožít
to jenom ty a já jsme poklad vzájemný
a nehledej už žádný jiný.
Mé slzy co jsem vyplakala
ty jsem jak korálky navlékala
a sudičky nám štěstí přály
mé slzy perlami se staly.
Do měsíce je svatba u oltáře
kolem těch dvou je snad svatozáře,
ta jejich láska byla kouzelná
ale brzy se to nepozná...
Perly se rozkutálely
štěstí odnes čas
ale pohádky o Šťastné lásce
se budou psát zas a zas.
~~~~~