koupel

Je večer plný úsměvů
máš prodlevu
horkou koupel hladina se houpá
přijmi ode mě
tak akorát z ní pára stoupá

nebuď skoupá své svršky odhoď
ať pokryjí
vzor palený
vzdálený sen cos ráno měla
až do večera chtělas žít
máš ho mít

i když si o něj neříkáš
rád ho podám
tvým vlasům horkost dodám
ten vzduch co žene žár

byli jsme pár jen ty si chtěla
mít ze dvou tak náhle
hned tři těla
utajená v tobě skrytá
dvojí chtíč

ten černý kabel správné délky
až k tobě vede ve snech mých
můj smích se nese v dešti jisker

barevných

byla to náhoda či úmysl
že pod hladinou fén teď leží
ta scenérie
světlo sněží
do toho záchvěvy tvé křeče
táhly křik

mé smeče tvým slabým ranám
tupým ostří
hranám
a v nenávratnu pod hladinou

zmizíš