Samota.

Parkem jdeš sama
slzy máš na krajíčku.
sedáš si v koutě
na opuštěnou tam lavičku.

Ptáčkové slétli se,
kolem vesele poskakují,
že sama tu už nejsi
ti svými hlásky oznamují.

I tobě se někdy může stát,
kdy myslet si budeš,
že už tě nikdo nemá rád.

Stejně jako ptáci
se v houf svůj slétají,
děti do svých domovů
se nakonec vždy rádi vracejí.