Sama?

Zůstávám stát na slepé koleji,
na slepé koleji,ve slepé naději
co má se stát,to jistě stane se
to po čem toužíme,čas jednou přinese...
Nejsi mi lhostejný,možná mi nevěříš,
proto nás pokaždé rozdělí pevná mříž.
Doufám,že za pár let ty mříže povolí,
pak spojit dlaně své,nám srdce dovolí.
Jednou,až uslyšíš má slova upřímná
splyneme v objetí,noc bude mrazivá,
nikdo mi nevolá,telefon nezvedám,
sluchátko hluché je-života hlavolam.
Hledím Ti do očí a stále přemýšlím
co čekám?co žádám?po čem tak hladovím?
Přestože býváš sám,je s tebou vždy můj stín
marně mu podáváš pár zvadlých kopretin.
Dívej se na nebe,na nebe plné hvězd,
na lunu zářící,tou nech své srdce vést....
Ty hvězdy svítí tmou na mne i na tebe,
každý z nás jinde je,přesto jsme u sebe...