Tvé básně mám rád stále,
dále budu si je číst,
příst jako malé kotě,
-pro potěch.
RM.
17.12.2012 09:57:31 | Robin Marnolli
Děkuju že se Ti líbí, je fajn, že dokážu z té bolesti vytřískat něco dobrého, něco užitečného...
17.12.2012 10:55:41 | Jiřinka Mignonka
už zase bolest:-(?
17.12.2012 11:32:23 | Robin Marnolli
Už naposled. Když je něco beznadějné, tak nemá cenu v tom setrvávat.
17.12.2012 12:21:00 | Jiřinka Mignonka
tak to máš pravdu..když jsou těžkosti hned na počátku..tak pod tlakem, se potom jen zvětší. Tak to jsi asi udělala moudře.
17.12.2012 12:36:36 | Robin Marnolli
ta láska odolala úplně všem nástrahám, celých skoro dvacet let
17.12.2012 12:48:30 | Jiřinka Mignonka
to mi nesedí s tvým věkem, je to o někom jiným... nebo...zmatený
17.12.2012 12:51:19 | Robin Marnolli
je to furt o tom samém muži. je v mém srdci od mých 13 let, potkávám ho, oslňuje mě svou inteligencí, charismatem. Nyní se naše cesty zase zkřížily, ale ... on je tak komplikovaný a zvláštní člověk...
17.12.2012 12:53:22 | Jiřinka Mignonka
Nevím no..možná na něj raději programově zapomeň, nebo se budeš celý život trápit (a já tě nechci číst s kapesníčkem v ruce)jo?
17.12.2012 12:55:46 | Robin Marnolli
ale díky němu zase píšu! a když píšu, tak jsem sťastná, i když třeba píšu něco šíleného...achjo, to je asi můj osud
17.12.2012 12:58:06 | Jiřinka Mignonka
no tak teda...aspoň..taky bych asi nezačal, kdybych nedosal nožem do zad:-)
17.12.2012 12:59:36 | Robin Marnolli
Ano, i tak to může být. Já po letech začalá psát v přetlaku toho maximálně pozitivního, kdy máš pocit, že ...odletíš do nebe. Každopádně, DÍKY za tvou účast:)
17.12.2012 13:02:12 | Jiřinka Mignonka