Jdu si pro

Jdu si pro růži
do černé díry
proč mi ji dluží
se sty vesmíry

napěchovanými
dovnitř, jímž klec je
ze zad mi dymí
má vis inertiae

dohání světlo
v němž jsem zahlédl
sto, jež rozkvetlo
růží, rozplétl

z rozet vitráží
jednu za druhou
v očích odráží
spekter lesk, s duhou

kolem zřítelnic
nechybí žádná
z barev, tmu pleníc..
díra proradná

rotuje se vším
s růžemi, se mnou
abych si nevšim
růži tajemnou

pro níž jsem vlítl
sám do nesnází
snům neodmítl
dluh.. co jim schází

*