Anotace: ...
Na cestě toulky rozvál čas,
a vítr ve vlasech ti vzlíná,
těšíš se na pád bílých krás,
kdy radost dělá kopretina.
Pak luka sněhem umytá,
kvetou barvami dívčích šatů,
a tvoje srdce pokleká,
před krásou, psanou bez soumraku.
pěkný...ale "kvete" místo kvetou ne?
27.01.2013 17:10:14 | Jiná
ta luka kvete? já myslím že luka kvetou obecně...
27.01.2013 18:36:19 | Robin Marnolli
jo aha, máš pravdu, ted jsem se dívala do knihy..zmátlo mě to protože luka je pomnožný slovo a ještě k tomu středního rodu :D
27.01.2013 19:12:27 | Jiná
I přes všechnu tu zimu venku za oknem i v srdci na mě dýchlo jaro... Děkuji :)
Rozkvetlá nádhera.
26.01.2013 18:26:04 | Ollie
Nemohla by být luka umytá deštěm :)
26.01.2013 13:44:29 | poeta
asi ne, jak sníh taje, rozpouští se na vodu a umeje louku. vím, roztátý sníh vidíme mnohdy špinavý, ale myslím, že v lukách (horách) by to dle mne sedlo:-)
nebo ne?
26.01.2013 14:00:52 | Robin Marnolli
Robine, nemáš tam chybku v posledním slově?
Bye the way...
V závěru osmdesátých let jsem také nosil tornu tzv. "somradlo" a proto jsem mohl být začleněn do skupiny "somráků"
:)
Jinak velmi působivé obrázky ve tvé básni.
Martin Kristián
26.01.2013 12:29:50 | kudlankaW