Dětský svět.

Ve dveřích stojím
a tiše jen závidím,
proč stejně tak jako ty
já ten svět už nevidím.

V mých očích jen skutečné
všechno dnes už je,
tobě ho ale krášlí,
tvá dětská fantazie.

Já vidím lampičku,
ty hvězdičku zářící,
já vidím postel,
ty lod'ku po vodě plující.

Tvůj dětský svět
v ní pomalu odplouvá,
zbude ti jen vzpomínka,
až jednou budeš dospělá.

Ted' ale žíj si ten svůj dětský svět,
nebudu ti ho už nikdy závidět.
Já v tom svém jsem kdysi taky žil,
pomalu dveře zavírám abych tě nevyrušil.