Noční milenec Měsíc

Když slunce k západu se kloní
A temná noc vládu přejímá,
Do myslí všech vkrádá se spaní,
Jen mne divná úzkost jímá.

To jeho záře stříbřitá,
Do oken se mi vkrádá,
Stříbrný vlas se lehce třepotá,
Nyní jeho nastává vláda.

Tvář bledá a očí zářivé,
Strach můj náhle se ztratil,
Polibek vtiskly na tvář jeho rty chladivé,
Prazvláštní svit celou mně zalil.

Na kůži dotyk jeho příjemně chladí,
Však brzy již den bude,
Slunce lásku mou zase zradí,
Já ale vím, že zítra opět přijde…