Předjarní touhy
Předjarní touhy
Anotace: Dnes mě zvláštním způsobem na předjarní notu naladil penzista v oranžové vestě, jenž dohlíží u přechodu pro chodce. Doslova řekl, že ptákům hučí všude!? Nevím o co jde, ale spíš nechci vědět. Opravdu jsem si předjaří zpodobnil jinak v následující básni.
Konečně bílé krystaly
z nebe už padat přestaly.
Tytam jsou lednové krusty
i můj život bohapustý.
Brzy si Oxfords nazuji,
podrážky dlažbou poplují.
Provléknu tkaničky usní,
své dlaně oblekem vkusným.
Vykročím krokem vznešeným,
dám vale týdnům ztrápeným.
Usednu na schodech chrámů
domů se vrátím k ránu.
Lehce budu jímat paní,
dám jí kávu ke snídani.
Jen to jediné si přeji
pohledem splynout s jejím.
z nebe už padat přestaly.
Tytam jsou lednové krusty
i můj život bohapustý.
Brzy si Oxfords nazuji,
podrážky dlažbou poplují.
Provléknu tkaničky usní,
své dlaně oblekem vkusným.
Vykročím krokem vznešeným,
dám vale týdnům ztrápeným.
Usednu na schodech chrámů
domů se vrátím k ránu.
Lehce budu jímat paní,
dám jí kávu ke snídani.
Jen to jediné si přeji
pohledem splynout s jejím.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
ST dávám málo, ale tobě ho dnes dám, pěkné obraty, báseň je čistá, nevulgární,pozitivní...prostě mi sedla:-)
RM.
27.02.2013 22:44:27 | Robin Marnolli
Díky moc, hodně to pro mě znamená.
Ano, i já umím být pozitivní, vzácně...
Ještě jednou díky.
Marty
28.02.2013 13:40:30 | kudlankaW