Anotace: psáno v trochu zvláštní půlnoční náladě... :) vše volně...
Slunce vychází nad městem
Ještě netepajícím a neprobuzeným...
Vytáhnu rolety
A bytem mým protáhne se stydlivě pár paprsků...
Teď pojedeš tramvají a neuznáš za vhodné
Abych Ti poslal malé vyznání...
Slunce vychází nad paneláky i nad lesem
Snad ještě chvíli mohu lehce spát...
A co když budu chtít se za tím sluncem podívat?
Co proti tomu zmůžeš, lásko má?
Snad se nasnídám a pověsím prádlo na půdě
A hle - i tam se podkrovním oknem paprsky zrcadlí...
Půjdu po jejich spektru, až dojdu k obloze
A zkusím jí pomalovat svými pocity...
Snad jednou přijdu možná za duhou
A pocukruji krajinu štěstím...
Teď už si vařím kávu a toasty k snídani
A odmítám se o duze bavit...
Kdyby ozvalo se u Tebe jemné zaklepání
Ničeho se neboj, jsem to já...
A tak slunce vychází nad městem v půl osmé ráno
Městem probuzeným a tepajícím...