A DÁL

Pohladím tě do aleje tvých vlasů
a ty kadeře mandloví
nádherně zavoní
když vítr načechrává krásu
a šepot citu napoví
až stavidlo slz povolí

a to tvé obrovské srdce
rozprskne se do nádechu světa

pak ráno osladí rosou kopretiny
a slunce namaluje pihy
do tvých zčervenalých tváří
když rty jako maliny
a v dlaních něžné rýhy

víš
to tvé srdce
tak pronikavě září

až hvězdy pohasínají závistí
a můj vnitřní vesmír pohlcuje tma
a stud

stydím se pohlédnout ti do očí
a dál
až za obzor tvé osobnosti
uzamčené v prostoru nekonečna

láska klade pasti a útočí
a dál
život pluje bez starostí
do snů neskutečna.