Polámaná křídla

V očích lidí jsi šaškem jen,
Co smích umí bezmezně rozdávat
Já však vím, že hluboko v srdci tvém
Je i smutek a touha milovat

Je těžké být básníkem v této době
Asi nikdo nechápe můj cit
Snad našla bych útěchu právě v tobě
Mohl bys i ty po mně zatoužit?

Jsme si tak blízcí a přesto oba jiní
Já nedokážu se jako ty smát
Když někdo bolest mi činí,
Mám dojem, že musím se mu vzdát

Tolik mohu se od tebe naučit
Jak jen ti říct, že tu jsem
Teď měla bych zármutek potlačit,
Když vím, že místo pro tebe je v nebi jen

Chtěl jsi lítat jako pták,
Ale křídla tě náhle zradila
Proč skončilo to právě tak?
Snad duše tvá anděla spatřila

Nesmrtelným ses pro mne stal
Teď už vím, kdo snílkem je
I když samotnou jsi mě tu zanechal,
Netrápím se, zbývá mi naděje