pak tě pustím
pak tě pustím
Anotace: navždy
nevím kudy kam
tak jen utíkám
po schodech dolů
po nábřeží
okolo historických věží
do nikam
na samém kraji světa
tam co se moře vylévá
padají ptáci dolů z nebe
tam v nekonečných zástupech
já potkal tebe
sundám si boty
prý je to zdravé
a stéblo trávy rtům svým dám
slunci pak nastavím
čelo popelavé
a porci lásky spolykám
zapiji slzou
čerstvou ranní
co žal tvůj
mi vždy naprší
ze žluté skály
před tvým srdcem
vytesám skromné sousoší
a pokud řekneš
že mám jít
tiše se otočím
k řeky ústí
jen naposledy oči spojím
a pak už nikdy
pak tě pustím
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Jo - opravdu by to bylo dobré. Mně vadí asi ve třech případech zbytečné použití osobního zájmena (např. já potkal tebe) a místo řádku "před tvým srdcem" neb to je mírně klišoidní, lépe "nad soutokem", což by byl můstek k tomu ústí, které se tam vzalo jakoby jen najedno použití najednou a nelogicky. Asi si se ti to bude zdát hnidopišské... možná je, ale já to takhle dělám vždycky - čím lepší je báseň, tím lepší ji chci mít -- a číst.
18.06.2013 13:33:42 | aravara