Iluze života

Za žaluziemi z umělé hmoty,
skrýval své pohledy vrhané do nikam,
byl sklíčen, když spatřil neživoty,
doufal - jeho je jiný, že se vymyká.

Též přitom byl uzavřený v těsné kleci,
pozoroval dění pod nevelkým oknem,
jsouce otupen po všech těch drahých lécích,
věřil, že život může a leckdy je zlým snem.

Dost často býval v iluzivním světě,
kde nebylo žalu a žádných starostí,
kráčel si šťastně jak ve vrcholném létě,
ve lněném obleku s grácií, se ctností.

Však jednou pominul i účinek léků
zmatený procitl do hluboké noci,
pod okny uzřel kohosi na útěku,
Amoreta se zlatými šípy v toulci.