SRPNOVÁ NOC

Za teplých nocí k lampám v parku
ve vlahém vzduchu můry míří
jak naše oči k svitu hvězd
tam vzhůru, k modři nad hlavou...
a v tichu křídlům netopýřím
jen větve stromů cestu zkříží -
čas zastaví se k zamyšlení
nic pod sluncem – nic nové není

zas věky stejně hvězdy dolů
střemhlavě někam padají
kde do postýlek lehnou spolu -
Strom rozklenutý větve sklání
až k zemi - a v tom úkrytu
když dva si spolu schůzku dají
v tom stínu, v tichu, znenadání
o srdce hrají hrají ruletu -

srpnová noc to dobře zná
už z dramat komedie má

Na pěšinách a z ulice
žárovky lamp se přetahují
s chladivou září měsíce -
jak víno bývá v srpnu noc
co v mladých hlavách nepokoje -  
mladá srdce v ní horce bijí -  
těm starším chutná také moc
však - bohudík - už neopíjí.