Děkuji Ti, Anděli

Měla jsem nutkání napsat ti mail poslední
Byť i v tvém životě ti brzy zevšední
Konečně máš, co od života chceš
A já ti jen přeji, ať všeho dosáhneš

Jakoby to včera bylo, co četl jsi v očích mých
Pokračovalo to dál, až svíral jsi mě ve dlaních
Choval jsi se tak, jako bych byla víc
Ta slova co jsi říkal, tak upřímně a bez hranic…

Ač byly to jen krátké chvíle – v hlavě se mi motají
Ve dne zákaz mám, v noci myslím na tě potají
Nesnáším tě za to, že ukázal jsi mi tu krásu
Teď u tebe vidím, že to byla ztráta času

Je to jen pár týdnů, co viděla jsem tvoje slzy
V hlavě samé otazníky, zdali tě to taky mrzí
Brzo ses stal pro mě víc, než dala jsem znát
Přála jsem si jediné, uvidět tě znovu snad…?

Jako malá holka jsem ti psala, aniž bys mi vracel psaní
Jenže mojí duši Raka se mé srdce neubrání
V tobě Býk se rozhodl, já těžce to nesla
A tak moje naděje zase na dno klesla

Kéž bys aspoň nadal mi, ať nechám tě být
Prosím jenom, vynadej mi, ať mě můžeš zahanbit
Jak jen jsi mě mohl tak pohádkově líbat
A teď nechat mě se na sebe do zrcadla dívat?

Každou chvíli přeji si zapomenout tvoje jméno
Jakoby mé srdce bylo tím tvým odstrčeno
Počkám si však teď, co mi osud nadělí,
Přesto všechno ti děkuji, ty můj Anděli