o ní, pro ni

Neodejdeš z mojí hlavy, neodejdeš z mojí mysli,
Nevím zač je toho loket, ani proč mi hojíš jizvy.
Jsi jiná, než ženy jsou, jsi jiná, proč nejsi mou.


Jen psát si s tebou baví mě, jen číst tvé zprávy baví mě,
Jen nechci ztratit v básních se, jen nechci ztratit, ztratit tě.
Nemůžu z tvé krásy, nemůžu z tvé touhy,
Nemůžeš mě spasit, však máš pro to vlohy.

Nemyslím na nic, myslím jen na tebe,
Neznám už hranic, chtěl bych jít do tebe.
Chci tě držet, líbat, žít,
Chci tě za svou lásku mít.

Každé slovo tvé je svaté, každý úsměv tvůj je jak,
Jako záře nevyhaslé, hvězdy, co nezmění se v prach.
Chtěl bych vidět úsměv tvůj, jak ústa tvá se rozevřou,
Pak přitisknu tě na svou hruď a řeknu jen, jen buď už mou.

Slov těch se mi nedostává, nevím nic a stačí mi to,
Vím jen, že jsi krásná slečna, ztráty už mi není líto.
Jestli už tě neuvidím, věz, že v srdci mém,
zaplnila místo prázdné, ve kterém vždy bloudím jen.