S kyticí růží
Obléháš hrady
Stojíš na pranýři
A nevíš si rady….
Zkoušíš kouzla, něhu i pokoru
Recituješ báseň
Písně zpíváš ve sboru !
Přesto to není ono
Není zájem o tvé dění
V tom napadne Tě
ROZUZLENÍ
Padneš na kolena !
A křičíš do mrtkavého rána :
„Nevíš, o co přicházíš !“
TY SI ALE VRÁNA …¬