JSOU DNY KDY ROZKVETEŠ...

Úsměv
a vše říkající usměvavé oči...

Ne každý den,
já vím,
umíš se i mračit...

Ale jen na chvilku,
záhy se nebe rozjasní

a Tvůj pohled zkoumá mě... 

Smyslně...

Já dělám jakoby nic
a nenápadně se předvádím,
nyní jsem kulturista a nic víc...

Však Ty dobře víš co dělám,
opět prokoukla jsi tu moji mužskou lest
a nenecháš se jen tak splést...

Přesto hrajeme spolu
tu hru již nějaký čas
a jedno kdo začne ji z nás...

Když pak obejmu Tě
a Ty schoulíš se do mé náruče,
cítím na své hrudi Tvůj horký dech...

Klid a mír rozprostře se okolo nás
a já toužím milovat se s Tebou,
Bože,

navždy to tak nech...

Takovou mám Tě rád...