=Na pelesti

~Košilka~

~~~~~~~~~~

 Nešťastná sedí na pelesti

 v košilce ušité z noční mlhy,

 ve vlasech se ji

 hvězdný prach třpytí

 z očí však padají smutku slzy.

 Proč jsi tak smutná?

 Řekni mi,

 zeptal se anděl až na Měsíci,

 rád by od smutku pomohl

 tak dolů hned poslal Večernici.

 Ta vzácná paní,

 hvězda všech hvězd

 zvolna se na parapet posadí

 a tu smutnou,

 uplakanou dívku

 tu po mokrých tvářích pohladí.

 Ty pláčeš že tě milý opustil?

 Neplač,

 vždyť hvězdy ví že se vrátí

 odešel jen aby svět trochu okusil

 nerad tě však děvče ztratí.

 Pravdu měla ta hvězda milá

 píše se na hvězdném paprsku,

 ze světa se ti lásko vracím

 a jen tebe

 teď prosím o lásku.

 On potom obleče svatební frak

 co šitý je hvězdnou nití,

 ona má s vlečkou z duhy šat

 před andělem

 si lásku a věrnost slíbí.

 ~~~~~~~~~~~

 Potom se hvězdáři

 ve světě diví

 co hvězdným dalekohledem

 všechno neuvidí.

 Svatební pochod a zástup hvězd

 a pak se hvězdy vrátí

 na noční nebe

 zpět…

 ~~~~~~~~~~~~~~

 ~~~~~~