Anotace: ... každý máme svého hrdinu ... :)
Vídávám Tě ve snech,
v těch barevných
i v těch černobílých.
Slýchávám Tě ve dnech
neúsměvných
i v těch zasmušilých.
Jsi mojí představou,
fantazií,
mužem dokonalým.
To Tys´ mojí prózou,
poezií,
mým rýmem zoufalým.
Čtu o Tobě ve dne,
můj hrdino,
má kniho bez hranic.
A v noci bezedné
Tvé jméno
zní jak šum holubic.
To Ty jsi mým světem,
částicí
mýtické báje.
Tys´ mým amuletem,
světlicí
a kouskem ukradeného ráje ...
Doufám, že ten, kterému to patří to četl, nebo aspoň ví :) Kdysi jsem napsala dílko o tom, jak je strašně důležité říkat věci hned. Není totiž nic horšího, než když už není kdy a komu to říct :)
Dojalo mě to :)
30.05.2014 16:33:30 | JP.slash
:D Já myslím, že se to ani nedozví ;) Tentokrát jsem to myslela spíš jako takovou tu "představu" ... literární nebo herecký, pěvecký hrdina ... ale bylo by fajn mít takového doopravdy ;) :D
Moc děkuji! :)
30.05.2014 16:40:10 | Aiury
Jo tak, já myslela, že je skutečný :) Působilo to velmi realisticky :) Je hezké mít i takového platonického hrdinu :)
30.05.2014 16:42:56 | JP.slash
Moc hezká :) Já se tady vždycky tak potěším a zotavím z běžných denních starostí a povinností, že se mi odtud ani nechce :)
05.05.2014 16:57:46 | AndreaM
Blýskla se ve tvé básni
nejedna líbivá metafora
pro neustávej, dále žasni
nalezni Zyfera, buď jeho Flora
04.05.2014 22:53:00 | kudlankaW
Děkuji za slova Tvá, básníka,
snad najdu svého hrdinu, bojovníka ... ;)
Děkuji! :))
04.05.2014 23:04:04 | Aiury