Anotace: jak po juchú následuje ouvej...
Slunce se s námi smálo
až mezi stromy zrudlo.
A aby ne:
švestkám se co chvíli
v láhvi rozhoupala hladina
a vůně odehnala komáry
Pecka za peckou červenala ve tváři
a každá byla hlasitější
a vtipnější
Když toho už bylo příliš
vypnuli jsme jim zvuk špuntem
V kontrastním tichu se dobře spalo
(ani šplouchání rybníka
z něhož vyskakovaly ponorky
za nízko letícími letadly)
Ráno jsme oslavili
u studánky,
u potoka omyli jizvy po peckách
namazali slaninou
desinfikovali paprikou
o obvázali chlebem
Fóry pecek už dozněly večer...
Teď už jen vymyslet vtip,
který by zabral doma
vzhledem k tomu, ze Brighton hlasi nejakych 21 na netu, ale ve skutecnosti mame na teplomeru pres 25, tak se to krasne cte :]
18.05.2014 13:18:35 | Paul Nabre
Děkan... ano, k vůli tomu asi píšeme... devizou je vědomí, že umíme - s troškou štěstí - ty ostatní pobavit, potěšit a třeba i rozesmát... díky
26.05.2014 10:50:29 | aravara
miluju detaily a tady jsem je našla... díky... bych neokecávala vnitřní vnímání... :-))
17.05.2014 23:11:41 | zelená víla
slunce se ti smálo, až se zakuckalo:-)
17.05.2014 22:07:43 | básněnka
Nazdar, slunce!
Doma: proč jsi přijel až dnes? Éééé - nóóó - měli jsme to tak a-ko-rát .... a výpravčí pustil vlak o chvíli dřív...
To je snad vtip? tak nevím, jestli zabral (:-D
17.05.2014 22:11:27 | aravara
ST, hlavně za popis léčebného procesu prostřednictvím slaniny, papriky a chleba a za převratné vyústění celého veselého příběhu, který nabízí i méně veselý konec :-)
17.05.2014 22:14:37 | Pamína