Zátoka

Ticho podřimuje ale neupíjí
I zlodějské prsty nad námi
Jako by zapomněly a přestaly dnes krást
Plnosti této noci a dechu těchto úst

S jak lehkým srdcem i ty opouštíš
Své přístavy i směr i proud
A rozléváš svou víru po všech cestách
Jako by už dávno samy věděly

Již není břehu mezi námi

Obě hladiny jsou smíšené a čisté
Víry polosnu a poloviny zrcadel
Jedna druhé branou zpátky domů
Lemovanou na průniku slabým švem

Jiskřivě bílou nití šitá mléčná dráha
Z hluboké temnoty slyším hlas
Jak sílí a splývá s mým tichem
V jedinou sílu a melodii