VZHŮRU

VZHŮRU
Nový život se vrací po spánku
a nezapomněl
vzít s sebou jasné palety barev...
Probudit se či ne...
Zvednout těžká víčka
a s lehkostí motýlí
prohlédnout,
vzlétnout...
Tančil bych s Tebou
Lásko má,
jen nemohu se odpoutat...
Co balónek na šňůrce
stále ve větru
na místě se třepotám...
Vznášet se spolu
nad ranní loukou
zalitou zlatem
a za kuropění
propadat se v snění
tam,
kde možná už nic není...
Říkáš mi -
„Věrni zůstaneme radši Zemi...
Novému životu,
netoužím zkoumat prázdnotu...
Jsme přec dva balónky
a vznášíme se,
blízko,
však jen tak,
aby šňůrky naše
se nezapletly...“