Anotace: ...
Zasněná, zvolna prochází se
úvozem směrem k lesíku
vůně ji zcela obklopuje
borovic s příměsí šeříků
Vlasy barvy zralého obilí
až do pasu jí spadají
oči - dvě chrpy rozzářené
na svět se vesele dívají
Postavy souměrné, lepých tvarů
jde dívka spoře oděná
šaty jí vítr nadzvedává
a odhaluje kolena
Pomalu došla až k lesní tůni
kde háv svůj na větev odloží
vnoří své tělo opálené
koupel ji naplní rozkoší
Na mechu slastně odpočívá
vnady své slunci nastaví
paprsky mazlivé kůži hladí
z té krásy až dech se zastaví
K večeru na cestu zpět se vydá
měsíc, když oblohu ozáří
Orion její kroky hlídá
celou noc bdít bude na stráži
...skoro jako já! Nedávno jsem takhle slastně sjela do potoka :-) Tachometr jsem už nenašla... možná, že z toho taky udělám básničku, do smutných :-))
20.06.2014 07:18:05 | Pamína
:) promiň, ale donutilo mě to k smíchu... To musela být podívaná! Holt neštěstí jiných vždycky tak nějak potěší víc než to vlastní... Tak hlavně že to odnesl jen ten tachometr.
20.06.2014 10:00:55 | AndreaM