Podzimní
Podzimní
Anotace: An-drééééé-o!!!!M
nohavice blátem courá
sukně mokrá mlhou
mlaskavě vypráví,
že mezi žlutohnědorudým
listím z obnažených korun
tuší bílá záda zimy
léto bez sluneční prestiže
rozskřípaným brkem
nahonem sepisuje supliku
o svou rehabilitaci
o nový červen
o dočasný asyl
(pro sukně a nohavice)
Komentáře (16)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Podzim je svým zbarvením nedostižný, ale romantikou se mu postupem času začíná vyrovnávat jaro... :)
20.08.2014 19:26:11 | Acenes
Je to věc osobního cítění a zbásněného okamžiku... romantika je všude a FURT!!
22.08.2014 23:33:13 | aravara
Všude a furt? No, třeba dnešní mé probuzení romantické (v tom okamžiku) nebylo, ale určitě na tu chvíli budu s úsměvem vzpomínat.:)
23.08.2014 12:40:52 | Acenes
Není tu dostatek informací, abych to mohl posoudit... (:-D - tak ti to budu musit věřit.
23.08.2014 19:50:33 | aravara
To je krása! :) Já proti podzimu v podstatě nejsem až tak zaujatá, ale když mě s ním někdo straší už v půlce léta, tak soptím. Jsem prostě letní dítě, ráda se koupu ve slunečních paprscích, miluju dlouhé dny a hodně světla, tílka a krátké sukně, hru na schovávanou za černými brýlemi,... :)
Takže krásné pozdní léto všem!!!
Zdraví AndreaM :)
20.08.2014 08:12:39 | AndreaM
Ptáci prý odlétnou s korunami rozkohoucených stromů, přesto mám podzim ráda, hýří barvami...
20.08.2014 07:52:38 | básněnka
Jojo ptáci to mají koordinované se stromy... a jinak to záleží na tom, kdy, kam a přes co se díváš (:-D Díky.
20.08.2014 09:57:43 | aravara
Mokrý sukně i nohavice,
a mlha místo dechu,
zrající šípky a jablek líce,
a slunečnice po odkvětu.
Studený déšť a půda rozoraná,
zavoní chlebem na polích.
Ohnutý hřbet či shrbená záda?
No vždyť už dozrály brambory.
Kde Slunce sílu kvapem ztrácí,
a holé ruce přestávají hřát,
tam kouzlem teplo a světlo zakleté
vrátí nám vinohrad. :O)
19.08.2014 23:23:09 | Tichá meluzína
Zemědělsko pěstitelsky pojatá replika (:-D ale moc pěkná. Díky
20.08.2014 10:00:32 | aravara
:O) Já taky pocházím z vesnice. Větší část svého života jsme ryla šňupákem v zemi, vím jak voní čerstvě rozoraná půda a dokonce vím jak chutná. Po kmínu, novém koření, bobkovém listu, jemně nakyslá a slaná, prostě trochu jako chleba. Ne že bych se jí krmila, ale správný sedlák musí ochutnat. U nás se říkalo, že sedlák by měl za život sníst kupku hnoje. A tak je mi to zemědělské vnímání podzimu pořád nějak bližší než to městské, a čím jsme starší, tím ten rozdíl vnímám víc a stýská se mi. :O)
20.08.2014 11:32:38 | Tichá meluzína