Mořské panně, koupající se včera večer u Rudého moře

Šla ses koupat včera večer k moři

ostatní viděli jen tvé dlouhé řasy

a s mořem splývají rudozlaté vlasy

Jen já jsem ten, co svobodu tvou boří.

Byli všichni překvapeni tím, co vidí

- to když sis položila tiše tělo na vodu

Nikdo nenarušil tvou samotu a svobodu

Jen já jsem ten, co se z dálky dívá.

Všichni slyšeli cinkot tvých stříbrných prstýnků

co na rukou se třpytí jako odlesk Měsíce

a jejich stříbro v podvečer mění se ve svíce

To jen já jsem nezachytil ani tvoji lokýnku.

Všichni už viděli, jak odplouváš do dálky

tak snad už zbavila ses nočních stesků

Teď si v hlubinách pouštíš starou desku

a já jsem tu opuštěn se smutnokorálky ...