Pírko sivé labutě

V zelených šatech na louce
splývám s okolní travinou.
Položila jsem hlavu do tvého
klína a ty mě hladíš po vlasech.
Do tenkých pramenů mi
vplétáš malé luční kvítky
a za ucho mi zastrkáváš vlčí
mák v barvě tvého úsměvu.

V dlaních svíráš sivé pírko,
vypadlé z perutí labutě.
V tu chvíli z pár květinek
a toho pírka vytvoříš
nádhernou hebkou kytici.
Jemně mi jí vkládáš do
rukou a já si k ní
toužebně přivoním.

Zvedám svou tvář a vidím,
jak mě pozoruješ, hledíš
mi hluboko do modrých očí.
Tvé mě uplně učarovaly.
Mají v sobě nádech lnu
a vůni smrkového jehličí.
Sevřeš mě ve svém objetí,
ve kterém se cítím bezpečně.

Nečervenej až ti řeknu.....
......,, Miluji tě. ''