Skořicově
Skořicově
Múzám ruce políbilas' a ony se ti odměnily
Padáš mi do náruče, zemdlená listovím
Cítíš tu vůni, když pro tebe pálím sníh?
Tak znovu zkoušej usnout s hranostajem v náručí
když se ti to podaří, budeš snídat v Paříži
a já na slunných balkonech s tebou se proletím.
Kolik skořice už jsi nasypala na mé večery
a já jsem ji do paměti vdechoval
a pro tvé Múzy vystřihl křídla z papíru.
Múzám spánky uzdravilas' a ony si to pamatují
Padáš mi do náruče a tvé přezlaté vlasy
vymývají mé rány a hladí mě po tváři.
Autor Zasněný básník, 10.10.2014
Přečteno 586x
Tipy 12
Poslední tipující: knihomolka, Lioness, jitoush, Jort, Verena, jitka.svobodova, Laven De Brig, Lůca
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
Nádherná a zvláštní...a omlouvám se, chybně jsem klikla a můj komentář skončil ve vzkazech :-) , kuriozní....:-), ted se tomu směju, to se mi ještě nikdy nestalo. Asi za to může tvá básen, že mě tak rozhodila :-D
10.10.2014 21:23:30 | Verena