V dešti

Jak padal déšť, všimla jsem si,
že mezi kapkami někdo tančí
"je to víla?" napadlo mě,
"možná se mi to jen zdá".
otevřu okno, vyskočím ven,
běžím podívat se
kdo se to posadil pod stromem
čím blíže jsem, tím větší bouře,
ale já už jen pár kroků od něj jsem.
Ano je to muž a nehýbe se,
jen tam sedí vyčerpán, a hledí
hledí na mě, přímo mi do tváře
a já už nemohu jít dál.
Dělí nás jen kousek,
jen úzká děšťová opona
přesto zdá se jako nezdolná propast.

Hledím mu do očí, on zase mě,
On syn bohů, já jen dítě bezradné.
V tom blesk udeří, zrovna mezi nás
a když mé překvapení opadne
já stojím sama před stromem
jen zmoklá dívka a její sen,

Ale až příště udeří první blesky,
Věř, já budu vyhlížet tě zas,
můj zmoklý tanečníku,
dokud zase nezjevíš se mi,
tančící mezi kapkami