Měděná slunce
Měděná slunce
Anotace: Básnický obraz ve volném verši.
Jsi jako pomerančový likér
který po nocích upíjím
z bezedné lahve
a na mol opilý
měním tě na dvě slunce
nad obzorem jemných per
Po soumraku
záříš ještě dvakrát tolik
když mezi měděnými stébly
marně pátrám po tvém hlase
a ty mi
víc než dřív
voníš po zázvoru
Komentáře (6)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
je láska pocit ze dvou sluncí
a nebo likér obrušuje hrany?
znám zvláštní pocit
co není vůbec hraný
soumrak prý klikou buší o dům dál
a já si tady píšu
svá pro a proti
co život dal a vzal...
nádherná báseň
09.11.2014 15:06:45 | básněnka
Jestlipak tušíš, o čem tenhle obraz je? Hledáš správně, a přece úplně špatně. Zkusil jsem v tomhle mini díle jít na tvorbu trochu jinak, tak mě zajímá, zdali je z toho poznat, "co chtěl básník říci" ;)
09.11.2014 15:20:15 | Tom Dvořák
víš Tome..já nehádám...jen si beru svůj pocit z díla, krom toho nikdy nemůžeš nikomu dost dobře vidět za čelo...
09.11.2014 17:45:00 | básněnka
To je škoda, já bych právě rád věděl, co konkrétně si myslíš, že tenhle "obraz" představuje... :/
09.11.2014 17:49:47 | Tom Dvořák
rozbor básně?
vážně...
nad hladinou štiplavě zázvorovýho čaje
je rozsypaná duše jinotaje
a pro dvě slunce sladká
snad do sluchátka řičí ticho
09.11.2014 17:53:51 | básněnka
Strašná škoda, jak málo se tu diskutuje. Dost by mě u tohohle díla zajímalo, jestli se mi povedlo to popsat dostatečně obrazně, ale ne tolik, aby se ztratilo, o čem to vlastně je.
06.11.2014 21:33:59 | Tom Dvořák