Kocour záletník

Vítr o koruny pleská,
na střechy štít zas jsem vnik
někde čeká kočka hezká,
já jsem kocour záletník!

Na střeše když kočka mňouká,
to mi vážně bere dech,
osud pavučinku souká
sudby mé! Budu mít pech?

Nebo jako kocour správný,
kyslíkem i touhou zpit
začnu žít život nemravný?
Stane se to, co má být!

Devět koček, každá jiná,
postupně je múzou mou,
a když mysl není líná,
vyjádří to básničkou...

V nekonečném toku času
život můj je kapičkou,
dokud žiju, potud pasu
po šanci být s kočičkou!

Mňaaau...