Sedím tu sám...

Sám sedím tu s láhví vína
pomalu končí další hodina.
Čas dnes znovu pomalu běží,
postrčit ho však půjde stěží.

Sedím tu a myslím na Tebe,
ležíš tam a jsi tak sama.
Černé mraky skryly nebe,
zajídám víno vzpomínkama.

Hledím smutně na papír prázdný,
nápady na verše nemám žádný.
Jako kámen srdce je těžké,
psát v tomto stavu není lehké.

Však dát chci Ti básní vědět,
že není lehké sám tu sedět.
Syn v pokojíčku pláčem se budí,
maminku volá dnes však nepochodí.

Snad brzy již vrátíš se k nám,
nechci sedět tady v noci sám...