Procházka Prahou

Z hotelů zní saxofony

a i když Smíchovem táhnou tramvaje

jako noční ptáci

Ruku v ruce u pouličních lamp

tě líbávám.

S tvými vlasy z vodopádu

zastavím se u potemnělé Slavie

a i když máme moře času,

tvé krásy ještě pořád

nestačím počítat.

U secesních domů na nábřeží

ztichla už i hudba dne

Copak se sluší nezahrát

tvou oblíbenou melodii

když tu jdeme kolem?

Z hotelů zní saxofony

a přestože na Václavském náměstí

chodí ještě spousta lidí

počítáme spolu, třeba nahlas

všechny krásy lásky.